
Historie per Parker začala jako pravá americká legenda. V zapadlém městečku Janesville v jižním Wisconsinu si nijak štědře placený učitel telegrafie George S. Parker přivydělával prodejem per svým žákům. Tehdejší pera však měla mnoho potíží se stékáním inkoustu po hrotu - dělala kaňky nebo vynechávala. Parker musel prodaná pera svým studentům opravovat tak často, až se stal skutečným odborníkem a roku 1888 školu opustil a založil si vlastní společnost na výrobu inkoustových per. Jeho přesvědčení bylo jednoduché: „Vytvořte nejlepší výrobek, a zákazníci ho budou kupovat.“
První patent si přihlásil o rok později, ovšem přelomovým byl rok 1894, kdy světlo světa spatřilo Parkerovo legendární pero „Lucky Curve“, technicky inovativní pero s dokonalým stékáním inkoustu. Úspěch by okamžitý a pera Parker začala dobývat svět. Co má společného Pucciniho opera „Má bohéma“, Doylův detektiv Sherlock Holmes a prostořeká slečna Doolittleová z Shawova „Pygmalionu“? Přišli na svět za pomoci pera Parker.
Perem Parker však zdaleka nepsaly jen celebrity. Za světové války, v roce 1917, ministr obrany USA podepsal - perem Parker, samozřejmě - smlouvu na dodávku per Parker americkým vojákům na frontě, aby mohli psát svým rodinám a blízkým. Tak proniklo pero Parker do Evropy skutečně masově - unikátní model „Trench Pen“, přezdívaný „zákopové pero“, využíval rostlinný inkoust, který si vojáci mohli v zákrytech sami vyrobit z černého prášku a vody. I díky tomuto modelu věhlas (a tržby) per Parker rostl i po válce - zatímco v roce 1920 dosáhl obrat firmy Parker Pen milionu dolarů, o čtyři roky později to bylo již 25 milionů…
Dvacátá léta se však nesla ve znamení dalšího modelu Parkerových per - nerozbitný „Duofold Giant“, přezdívaný „Big Red“, pobláznil celou generaci jazzového věku. Za 14 cm dlouhé, dvojnásob těžké, původně červeno-oranžové pero neváhaly miliony lidí zaplatit na tu dobu nevídaných 7 dolarů. Při reklamních akcích společnost poukazovala na jeho trvalost - bez úhony přežilo pád z letadla, nezničila je kola autobusu. Jeho následníka, vyrobeného již z umělé hmoty, hodili zástupci společnosti před zraky diváků do propadliště kaňonu - a našli je na jeho kamenitém dně nedotčené.
Novinky značky Parker Pen se však neomezovaly pouze na pera. Senzací let třicátých se stal inkoust „Quink“, který sám čistí hrot pera. Jeho příměsí byl do té doby u inkoustů nepoužívaný isopropyl alkohol. Nabízen byl ve čtyřech variantách barvy - India Black, Pan American Green, China Red a slavný Tunis Blue. V té době vzniká i snadno rozeznatelné poznávací znamení per Parker - na modelu „Vacumatic“, který má rezervoár na inkoust dvakrát větší než ostatní pera, se poprvé objevuje slavná skládaná šipka, de facto logo značky Parker.

